O projektu

„Revitalizace multikulturní historie Varšavy a Prahy“ – to je polsko-český projekt realizovaný Sdružením „Pracownia Etnograficzna” ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha.

V rámci tohoto projektu připravila skupina expertů – historiků, antropologů, sociologů, fotografů a dokumentaristů – Paměťové mapy věnované multikulturním dějinám Varšavy a Prahy. Obě dvě mapy jsou dostupné jak v polštině, tak i v češtině a obsahují textové, grafické, fotografické i filmové materiály. Projekt realizovaný v rámci programu Polsko-českého fóra mohou využít jak lidé, kteří mají zájem o historii obou měst, tak učitelé, kteří připravují vzdělávací materiály, nebo turisté, kteří chtějí navštívit hlavní města obou států trochu jinak než obvykle. To vše, abychom si mohli navzájem se sousedy lépe rozumět a abychom se mohli lépe poznat.

Co ví většina lidí v Polsku o Praze a České republice? Že Praha je Kafka, Hradčany, Václav Havel s příliš krátkými kalhotami, české filmy Petra Zelenky, a také pivo a Studentská čokoláda. Pro Čechy je Varšava většinou město zničené za války a znovu vystavěné v socialistickém, nezáživném stylu. Společně s Multikulturním centrem Praha jsme se rozhodli to změnit, a to pomocí projektu „Navrácení multikulturních dějin Varšavy a Prahy“. Projekt je realizován v rámci Polsko-českého fóra za finanční podpory Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky. Je také pokračováním a rozvinutím projektu, který se realizoval od ledna 2014 „Praha sdílená a rozdělená“.

Cílem programu „Revitalizace multikulturní historie Varšavy a Prahy“ je podpora povědomí o multikulturních dějinách hlavních měst Polska a České republiky. Chceme tímto způsobem překonat stereotypy a předsudky obou stran a umožnit otevřený postoj a vytvořit podmínky pro vzájemné pochopení. V rámci projektu vznikly dvě analogické Paměťové mapy Varšavy a Prahy, na kterých byly uvedeny multikulturní čtvrtě obou měst z 20. století. Každá webová stránka je dostupná v obou jazykových verzích – polsky i česky. Obsahuje textové materiály, vzpomínky svědků, krátké filmy, fotografie a další grafické materiály, které mapují historii obou měst.

Důležitým aspektem práce na projektu je antropologické hledisko a postoj, který zastává projektový tým, jak na polské, tak i na české straně. Proto jsou jak v polském, tak českém týmu antropoložky. Kulturní antropologie a etnografie umožňují se uvědoměle účastnit společenského a kulturního života, umožňují všímat si bohatství a různorodosti významů, se kterými se setkáváme v každodenním životě ve Varšavě, Praze či během cest do cizích zemí. Etnografie nás učí vnímat druhého člověka, učí rozhovoru ve správném slova smyslu, rozhovoru, který se zakládá na dialogu a naslouchání tomu, co nám lidé chtějí říct. Projekt je zaměřen na vytvoření nové platformy prostřednictvím propagace multikulturních dějin našich měst. To umožní Polákům vidět Čechy jinak, a Čechům to poskytne nové hledisko pro vnímání Poláků.

Tým:

Realizace: Anna Czyżewska, Kamila Tyniec, Katarzyna Paszkiewicz

Video: Alicja Plachówna-Vasilevska – absolvovala Institut aplikovaných sociálních věd Varšavské univerzity. Autorka dokumentárních filmů a animací. Spolupracuje s nevládními organizacemi, které působí v oblasti kultury, multikulturnosti a prevence závislostí. Stipendistka Ministra kultury a národního dědictví Polské republiky. Od roku 2012 se zabývá pracovním poradenstvím.

Redakce: Agnieszka Prykiel – studentka slavistiky na Varšavské univerzitě, redaktorka srbské části na portálu bałkanistyka.org. Překládá, rediguje a učí (se).

Překlad: Agnieszka Baran – absolventka české filologie, přednáší češtinu na Akademii technických a humanitních věd v Bielsku-Białé, překladatelka a konferenční tlumočnice.

Autorky textů: Agata Maksimowska – absolventka etnologie a psychologie. Zabývá se etnologií a píše doktorát o identifikačních strategiích Židů v Birobidžanu. Vedoucí Sdružení Szymona An-ského. Spolupracovala s různými kulturními institucemi (mj. Fórem dialogu mezi národy Muzeu historie polských Židů, Střediskem Brama Grodzka-Teatr NN) a účastnila se několika etnografických a sociologických výzkumných projektů. Spoluredaktorka knihy o židovském dědictví v Bělorusku a několika dalších vědeckých publikací.

Dr. Zuzanna Kołodziejska – doktorka humanitních věd v oblasti polské filologie, absolventka Institutu angličtiny Varšavské univerzity. Zabývá se tiskem a polsko-židovskou literaturou 19. století. Nedávno vydala svou doktorandskou práci „Izraelita” 1866–1915. Znaczenie kulturowe i literackie czasopisma („Izraelita“ 1866–1915. Kulturní a literární význam časopisu). Nyní spolupracuje s Mariou Antosik-Pielou na projektu Literatura polsko-żydowska 1861–1918 (Polsko-židovská literatura 1861–1918), financovaném z grantu NCN (Národního centra vědy).

Alicja Mroczkowska – doktorandka na fakultě Artes Liberales Varšavské univerzity, kde vede výzkumy v oblasti antropologie dědictví, paměti a identity židovské komunity v Polsku a také v oblasti dokumentace a ochrany židovského dědictví v Polsku. Pracuje v Oddělení dokumentace historických památek v Židovském historickém institutu. Spoluzakladatelka Dobrovolnického oddělení J. Rajfelda pro údržbu židovského hřbitova ve Varšavě.

Dr. Martyna Rusiniak-Karwat

Anna Ciałowicz – etnoložka, redaktorka, překladatelka z jidiš, autorka výstav o chasidských dynastiích v regionu Mazowsze, autorka vědecké práce o konfliktu cadiků ze sadogórské dynastie s cadiky z města Nowy Sącz.

Dr. Elżbieta Janicka, doktorka humanitních věd v oblasti literární vědy, romanistka, polonistka, odborná asistentka v Institutu národnostního výzkumu IS PAN (Polské akademie věd), autorka knih Sztuka czy naród? (Umění nebo národ?) Monografia pisarska Andrzeja Trzebińskiego (Spisovatelská monografie Andrzeje Trzebińského) (Krakov 2006) a Festung Warschau (Varšava 2011).

Dr. Agata Kondrat – absolventka germanistiky na Varšavské univerzitě. Obhájila doktorát o jazykových kontaktech polštiny a jidiš. Zabývá se hlavně výzkumem široce chápaného vlivu polštiny na jidiš. Stipendistka The Goldstein-Goren Diaspora Research Center, Vilnius Yiddish Institute, YIVO Institute for Jewish Research. Redaktorka části „Jazyk“ v čtvrtletníku CWISZN. Żydowski kwartalnik o literaturze i sztuce (Židovský čtvrletník o literatuře a umění). Učitelka a překladatelka jidiš a němčiny.

Maria Antosik-Piela – absolventka polonistiky Varšavské univerzity. Připravuje disertaci o sionistické ideologii v polsko-židovské literatuře. Od roku 2015 spolu s dr. Kołodziejskou započala práci na projektu Literatura polsko-żydowska 1861–1918 (Polsko-židovská literatura 1861–1918), financovaném z grantu NCN (Národního centra vědy). Kromě toho je členkou výzkumných týmů financovaných z Národního programu rozvoje humanitních věd (Narodowy Program Rozwoju Humanistyki) a Nadací pro polskou vědu (Fundacja na rzecz Nauki Polskiej) a vědeckých středisek v Židovském historickém institutu (Středisko pro výzkum kultury jidiš) na Fakultě polonistiky Varšavské univerzity (Středisko výzkumu literární kultury menšin).

Magda Sara Szwabowicz – absolventka varšavské hebraistiky a doktorandka na Ústavu hebraistiky Varšavské univerzity. Studium hebrejské literatury doplnila na univerzitě v Tel Avivu, stipendistka The Institute for the of Polish Jewry and Israel-Poland Relations v Tel Avivu. Tématem její doktorské práce jsou literární časopisy v hebrejštině, které vycházely v Polsku v období mezi první a druhou světovou válkou. Pracuje jako překladatelka z hebrejštiny pro Muzeum historie polských Židů „Polin“ ve Varšavě.

Fotografie: Piotr Wójcik.

Ve filmech vystoupili: Andrzej Grzymała-Kazłowski, Katarzyna Kuzko-Zwierz (Muzeum varšavské části Praga, oddělení Muzea Varšavy), Łukasz Prokop (Sdružení sociálních a kulturních iniciativ Stacja Muranów – Stowarzyszenie Inicjatyw Społeczno-Kulturalnych Stacja Muranów), Piotr Wójcik (Nadace Picture.doc), Agata Mirosz (Muzeum Dulag 121), Dr. Błażej Brzostek (Historický institut Varšavské univerzity).

Partneři:

Multikulturní centrum Praha se od samotného vzniku v roce 1999 soustřeďuje na vzdělávací, výzkumné, kulturní a informační aktivity. Organizuje workshopy, kurzy, mezinárodní semináře, debaty, promítání filmů. Posláním Multikulturního centra Praha je tvorba společnosti, která je multikulturní, tolerantní, otevřená pro kulturní rozdíly a přitom kulturně co nejpestřejší. Centrum je zprostředkovavatelem multikulturního dialogu a toho, aby se jednotlivé kultury vzájemně od sebe učily. Zapojuje se do mnohých aktivit, včetně kulturních a vzdělávacích akcí, veřejných debat, publikací, výzkumů a spolupráce s ostatními organizacemi a lidmi jak v České republice, tak v zahraničí.

Sdružení Szymona An-ského – vzniklo v roce 2012. Jeho cílem je zachování a posílení multikulturního dědictví Střední a východní Evropy a také popularizace pozůstalosti Szymona An-ského. Jeho zakladatelé se již několik let zapojují, a to jak profesionálně, tak soukromě, do výzkumu historie střední a východní Evropy a jejího multikulturního dědictví. Sídlo sdružení se nachází v městské části Praga Południe a dějiny této části jsou důležitým východiskem pro různé aktivity sdružení. Snaží se popularizovat místní dědictví čtvrti Grochów-Witolin v rámci projektu „Kibuc Grochów“.

Židovský historický instytut

Text Elżebiety Janické je částí článku Pamięć i tożsamość w przestrzeni dawnego getta warszawskiego (Paměť a identita v prostoru bývalého varšavského ghetta), který vyšel v čtvrtletníku „Herito“ (číslo 3/2013, s. 66–81), který vydává Międzynarodowe Centrum Kultury (Mezinárodní centrum kultury) v Krakově. Děkujeme za souhlas s použitím textu.

Na stránce byly využity fotografie ze sbírky Židovského historického institutu, Fotografického archivu Nadace střediska Karta, Národního digitálního archivu, Muzea Holokaustu ve Washingtonu i Muzea bojovníků ghetta v Lochamej HaGeta'ot v Izraeli. Všem institucím srdečně děkujeme za souhlas s použitím jejich fotografií.