Varšavský výbor strany Bund v letech 1945–1949

Bund byla levicová socialistická strana, která podporovala kulturní autonomii východoevropských Židů, vytvoření vlastního sekulárního systému vzdělávání a kulturu v jazyce jidiš, a to proto, aby se zastavily procesy asimilace a zároveň udržela židovská specifika. Byla to protisionistická a protináboženská strana.

Před vypuknutím druhé světové války měly ve Varšavě, ve čtvrti Muranów, svá sídla dvě organizace: Centrální výbor Všeobecného dělnického židovského svazu Bund (Centralny Komitet Ogólnożydowskiego Związku Robotniczego Bund) a Místní výbor s mnohými pobočkami strany, které se nacházely po celém městě. Během německé okupace v ghettu a také na tzv. árijské straně existoval Konspirační výbor Bundu, který plnil funkci Centrálního výboru. Prostřednictvím poslů udržoval kontakt s ostatními výbory organizace Bund, které působily na území Generálního gouvernementu – v ghettech a táborech.

Koncem druhé světové války, po vzniku tzv. „Lublinského Polska“ v červenci roku 1944, se začal společenský život židovské komunity v Polsku znovu vzmáhat a Bund, podobně jako ostatní židovské organizace, obnovil svou legální činnost. K prvním organizacím patřil Varšavský výbor Bundu, který vznikl v létě roku 1945, a to díky skupině sedmi židovských socialistů. Dne 12. srpna 1945 se konalo slavnostní otevření nové místnosti strany v ulici Skaryszewské 2, poblíž Východního nádraží v městské části Praga. Této slavnostní události se zúčastnili členové Bundu a mj. také zástupci Polské socialistické strany (Polska Partia Socjalistyczna) a Polské dělnické strany (Polska Partia Robotnicza).

Vzhledem ke zničení předválečných budov patřících straně, včetně budovy v ulici Nowolipie 7, kde se kdysi nacházelo sídlo Centrálního výboru Bundu, měla po celé poválečné období organizace své sídlo na pravém břehu Visly, tedy v městské části Praga.

Podobně jako ostatní židovské instituce v poválečném Polsku ani Varšavský výbor Bundu nehrál žádnou významnější roli. Hlavní střediska s největším počtem členů a s nejvyvinutější strukturou se nacházely mj. v Lodži, kde byl původně Centrální výbor, dále pak v Dolním Slezsku a v Štětíně (Szczecin). Tento jev se vysvětluje tím, že Varšava byla velmi zničená, byly tam obtížné ubytovací podmínky, a proto mnoho lidí bydlelo mimo hlavní město. Podle údajů z roku 1945 uveřejněných ve dnech 16.–17. června během I. Celostátní konference Bundu v Lodži, se k Bundu ve Varšavě hlásilo 30 osob a do května 1946 stoupl počet členů na 70.

Činnost Výboru spočívala hlavně ve svolávání zasedání, schůzí strany a jubilejních setkaní, např. toho z roku 1945 k 48. výročí vzniku Bundu. V sídle strany byly nástěnky s tematikou dějin strany a obnoveného života strany ve válkou zničené Varšavě.

Činnost Varšavského výboru se nelišila od činnosti ostatních oddělení. Nejdůležitějším cílem, který si kladl, byla pomoc navrátilcům s organizací života po návratu. Důležitou částí aktivit byly také kulturní akce, za které zodpovídalo Oddělení kultury. Byla založena čítárna knih a časopisů. Usilovalo se o získání knih do knihovny o historii nejen Bundu, ale všeobecně o židovské komunitě, a to v jazycích jidiš, polštině a angličtině. V rámci každotýdenních schůzí se řešily nejen organizační a čistě politické otázky, ale také kulturní a vzdělávací činnost. Členové výboru usilovali o zachycení vzpomínek těch členů Bundu, kteří zemřeli během povstání v ghettu a v koncentračních táborech. Pamětní slavnosti a výročí patřily k akcím širšího charakteru. Účastnili se jich jak varšavští členové, tak i představitelé strany z celého státu.

Během své téměř čtyřleté činnosti se Varšavský výbor snažil rozvinout a dynamizovat život strany, navázat spolupráci s dalšími židovskými organizacemi a mít také své představitele ve Varšavském židovském výboru. Na rozdíl od ostatních výborů, např. v Lodži, Vratislavi či Štětíně, byla struktura strany Varšavského výboru dosti omezená. V tomto případě měla na činnost Výboru vliv paměť o ghettu a také fakt, že se nacházel v hlavním městě.