Židovské osídlení v Palestině

V Polském judaistickém slovníku uvádí Natalia Aleksiun, autorka hesla „emigrace Židů z Polska“, že „v letech 1912–1925 se odstěhovalo z Polska více než 184 000 Židů (více než 39 % všech emigrantů), z čehož v roce 1921, tedy před zavedením omezení, více než 70 000 do Spojených států. V letech 1926–1937 emigrovalo více než 200 000 Židů. Narůst emigrace v letech 1933–1936 byl spojen s větším množstvím výjezdů do Palestiny (jednalo se pouze o židovskou emigraci). Každý druhý emigrant, který opouštěl Polsko, byl Žid“.

Podle autorů hesla „Židovské osídlení v Palestině“ „V letech 1919–1923 se usadilo v Palestině zhruba 35 000 židovských příznivců sionistické a socialistické ideologie z východní Evropy. Nejčastěji se jednalo o mladé lidi, aktivisty sionistických organizací, často vysoce vzdělané. 31 % pocházelo z Polska… W letech 1924–1931 se do Palestiny přistěhovala další vlna židovských imigrantů. Odhaduje se, že v tomto období se v Palestině usadilo zhruba 80 000 Židů (z toho téměř 62 000 z Polska). Jednalo se o řemeslníky, drobné podnikatele, kteří pro sebe neviděli možnost politického zapojení v Polsku. Jejich příliv do Palestiny byl silným vývojovým impulsem“.