Femina, Leszno 35 (dnes Solidarności 115)
V roce 1935 se Dawid Bachrach, který bydlel v ulici Smolné 4, rozhodl, že postaví v ulici Leszno 35 moderní budovu určenou pro kino. Je třeba zmínit, že předválečná Varšava se mohla pochlubit větším množstvím kin (70), než kolik jich bylo v hlavním městě v roce 1967.[1] Jerzy S. Majewski uvádí, že nový, sedmipodlažní činžovní dům nahradil starý, s jediným patrem.[2] Podle projektu Juliusze Żurawskiého, architekta ostatních známých varšavských kin jako Axi, Roma a Atlantic, mělo mít kino sál pro 500 diváků. Podobně jako ostatní budovy Żurawskiého i Femina se vyznačovala moderností: „[architektura] lesknoucí chromovanými kovy v části vstupní haly. Zvenku do kina zve velká světelná reklama. Písmena byla roztažená po několika patrech domu.”[3] Kino bylo otevřeno v roce 1938, jak na to poukazuje i samotný název, proslulé bylo lehkým, melodramatickým repertoárem pro ženy. Kinu byla dokonce věnována krátká básnička: „Baba, romans, ckliwa mina, Każdy zgadnie, to Femina[4]” [Ženská, láska, slza v kině. Kdepak je to? Ve Femině. – pozn. překl.]. Po vypuknutí války budova plnila po krátkou dobu funkci německého varieté. V roce 1940 ulice Leszno a spolu s ní i Femina patřily k oblasti nově utvořeného ghetta. Přestože na árijské straně Němci silně omezovali kulturní život, nepodařilo se jim bojkotovat veřejná kina a divadla v ghettu. Bylo to tak, protože tam Němci nezasahovali, aby se udržela iluze jejich normální existence.[5] Proto se ve Femině, která v této době fungovala jakožto divadlo, mohly konat představení, která navazovala na známé kabarety Qui Pro Quo a Morskie Oko. Slavnostní otevření se konalo dne 20. června 1941 a hrála se revue Batalie humoru s texty Jerzého Jurandota. Podle Ruty Sakowské se „Femina stala špičkovým zábavním divadlem”.[6] Poslední premiéra se konala téměř přesně o rok později, byla to opereta Imre Kálmána Bajadera. Po likvidaci ghetta Němci využívali budovu jako sklad. Potom se do Feminy nastěhovalo veřejné varieté Figaro. Budova přetrvala válku a kino se obnovilo v roce 1958. V roce 2013 Femina znovu vešla ve známost, neboť bylo vydáno rozhodnutí o zrušení kina a na jeho místě měl vzniknout potravinářský diskont Biedronka.[7]
Autorem textu je dr. Zuzanna Kołodziejska.
Překlad: Agnieszka Baran