Emigrace do Argentiny

Po zesílení protižidovských nálad a pogromech na Židy v Ruském carství a Polském království koncem 19. století začali mnozí židovští intelektuálové uvažovat o hromadné emigraci z Evropy. V roce 1891 vytvořil baron Moritz von Hirsch Jewish Colonization Association (JCA). Cílem této organizace bylo umožnit Židům, kteří utíkali z východní Evropy, usazení v severní a jižní Americe (Kanada, Spojené státy, Argentina, Brazílie). JCA nakupovala pozemky, na kterých zakládala židovské zemědělské kolonie. K hlavním místům, kde JCA nakupovala pozemky, patřila Argentina. Nápad založit židovské kolonie v Argentině byl natolik populární, že o něm dokonce psaly i polské antisemitské časopisy[1].

Hospodářské podmínky ve východní Evropě se zhoršovaly a současně s tím se nacházelo stále více míst vhodných k přestěhování. Mezi lety 1881 a 1914 se zhruba 3 miliony židovských uprchlíků vydaly na cestu za lepším životem[2]. V té době se také objevovalo varování, zvláště cílené na mladé dívky, před nepromyšleným rozhodnutím o výjezdu. Jak v literárních, tak v novinářských textech se popisovalo odvádění chudých a svobodných židovských slečen do nevěstinců, hlavně v Jižní Americe[3], a to pod záminkou manželství nebo zlepšení životních podmínek. Perspektiva života za oceánem lákala nejen finančně, ale také z hlediska bezpečnosti. Amerika byla popisována jakožto místo, kde neexistuje antisemitismus. Mnoho mladých židovských dívek vyjíždělo z Varšavy, Lublinu nebo z malého štetlu někde v Polsku a neuvědomovalo si, že milý a hezký muž, který je jejich ženich, má ve skutečnosti zcela jiný úmysl. Bylo to natolik běžné, že dokonce v Brazílii existovalo slovo polacas jako synonymum prostitutky[4].