Pomník Hrdinů ghetta

Natan Rappaport, sochař pocházející z Varšavy, byl zachráněn před záhubou. Po vypuknutí války přežil díky tomu, že utekl do oblasti okupované Rudou armádou. Po válce se zapojil do činností spojených s památkou obětí Holokaustu. Je mj. autorem varšavského pomníku Hrdinů ghetta, který patří k tisícům soch věnovaných Židům zavražděným během druhé světové války v Polsku. Jeho socha je nejznámější a nejlépe rozpoznatelný památník Holokaustu na světě. Rappaport pracoval na návrhu sochy již od roku 1943, tehdy ještě v Sovětském svazu. Ve svém prvním návrhu chtěl zaznamenat paměť hrdinského boje Židů, kteří se účastnili povstání, a také tragický konec povstání. Bohužel první návrh neprošel cenzurou. O několik let později, již po návratu do Varšavy, představil Rappaport nový návrh Centrálnímu židovskému výboru, který ho okamžitě schválil. Pomník měl být postaven na místě „odkud vyšly první vystřely a také kde Mordechaj Anielewicz, vůdce povstání, zemřel v bunkru“. Vybrána byla totiž lokalita poblíž prvního pomníku, který zobrazoval povstání ve varšavském ghettu v roce 1946. Tento pomník byl navržen Leonem Markem Suzinem a postaven Centrálním židovským výborem v Polsku. Měl tvar jako vlez do kanálů, které židovští bojovníci využívali při povstání. Byl vyroben z červeného pískovce, který měl symbolizovat krev prolitou v boji.

Ještě v roce 1946 se rozhodlo o postavení druhé sochy. Na projektu pracoval Natan Rappaport. Autorem architektonického provedení byl Suzin. Pomník byl vyroben ze skandinávského labradoritu, který měl být údajně určen na pomník vítězství Hitlera. Jak vysvětloval samotný sochař, forma pomníku navazovala jak na zeď varšavského ghetta, tak na Zeď nářků v Jeruzalémě. Dodatečně se podobá i náhrobku, pod kterým se pokladají květiny, věnce a také podle židovské tradice i malé kamínky, které symbolizují paměť.

Vpředu na pomníku, na jeho západní straně, se nachází reliéf s titulem: „Válka“, který uvádí skupinu židovských bojovníků. Vedle je nápis v polštině, jidiš a hebrejštině „Židovský národ svým mučedníkům a bojovníkům“. Druhý reliéf, na východní straně pomníku, je vytvořen z kamene a představuje dvanáct židovských mučedníků, kteří symbolizují dvanáct izraelských kmenů. Reliéf má titul: „Pochod na zkázu“.

Odhalení pomníku se v roce 1948 účastnilo více než 12 tisíc zachráněných Židů, polští politici, vůdci povstání v ghettu (Marek Edelman a Antek Cukierman), představitelé židovských delegací z celého světa a obyvatelé Varšavy. Celkem tedy kolem 20 tisíc lidí. Polský rabín Dreistmann odříkal kadiš – tedy modlitbu za zemřelé – a hlavní rabín polské armády, plukovník David Kahane měl kázání.

Během několika let se pomník stal nejen místem slavností, ale především místem paměti a modlitby za zemřelé „téměř oltářem“ (Young, s. 170). Zde skládali hold zavražděným mj. Jimi Carter, Bill Clinton, papež Jan Pavel II., Jurij Gagarin, čtrnáctý dalajláma, Marlen Dietrich či děti Madonny. Nejznámější gesto z roku 1970 však patří německému kancléři, Willymu Brandtovi. Na fotografiích vidíme, jak klečí v černém kabátu na kamenných schodech před pomníkem. Když během své první oficiální návštěvy Polska dorazil do Varšavy, neměl na tomto místě vykonávat žádná vznešená gesta. Teprve v autě, které ho vezlo do městské části Muranów si uvědomil, že pokud si tehdejší polská vláda nepřeje na tomto místě žádné ceremonie, nestačí pouze sklonit hlavu poté, co položí pod pomník věnec. „Něco se však muselo udělat,“ řekl potom své překvapené manželce. Následujícího dne byly otištěny fotografie v novinách po celém světě. V Polsku byly zveřejněny jenom v jidiš psaném časopise „Fołks Sztyme". V časopise „Życie Warszawy” fotografie zabavila cenzura. [zdroj]

Pomník Hrdinů ghetta Natana Rappaporta je nejen jeden z tisíců pomníků zkázy Židů v Polsku, ale je také nejznámějším a nejvíce rozpoznatelným památníkem Holokaustu na světě. Byl odhalen dne 19. dubna 1948 při pátém výročí propuknutí povstání ve varšavském ghettu.