Praha
Zobrazit na mapě:
  • 1918-1939
  • 1939-1945
  • 1945-1989
  • Po 1989
minimalizovat/maximalizovatzrušit výběr

Témata

  • Migrace
  • Jazyk
  • Místa paměti
  • Různorodost

Muranowské náměstí

Muranowské náměstí

Muranów

Muranów je bývalá židovská čtvrt a v období druhé světové války území ghetta. V jedné z ulic, které patří k této části, se nacházejí dvě sochy. Mur – socha Umschlagplatz, která se nachází na bývalém náměstí, odkud Němci odvezli v letech 1942–1943 do koncentračního tábora v Treblince a do táborů v lubelském distriktu více než 300 tisíc Židů z varšavského ghetta. Je zde také socha věnována padlým a zavražděným na východě, postavená na počest Poláků odvezených do sovětských táborů. Doktorka Zofia Janicka popisuje tyto dvě pamětní místa.

Socha odjezdu Židů z Varšavy na smrt se vyznačuje klidnou, dokonce abstraktní formou a diskrétní lokací. Nachází se v řadě budov na severní straně ulice. Přiléhá ke zdi sousední budovy. Má prvek, který navazuje na typizovaný židovský náhrobek, ale neobsahuje žádné výrazné náboženské symboly. V bílé žule byla vyrytá jména od Abela po Zygmunta a také informace v jidiš, polštině, hebrejštině a angličtině: „Touto cestou smrti prošlo v letech 1942–1943 z ghetta vytvořeného ve Varšavě do hitlerovských koncentračních táborů více než 300 000 Židů.” Na boční straně sochy je umístěn nápis v hebrejštině, jidiš a polštině, část z biblické knihy Jób: „Země, krev mou nepřikrývej, můj křik ať nenajde místa klidu!“ [pasáž podle Českého ekumenického překladu Bible – pozn. překl.].

Socha věnována padlým a zavražděným na východě se naopak nachází na centrálním místě, na kopci, uprostřed důležitého dopravního uzlu. Představuje železniční pražce a vůz naplněný kříži, s jedním křížem výrazně dominantním. Na železničních pražcích jsou vypsána místa exilu a mučednictví na východě. Mimo jiné je tam zapsána i Katyń, proto se socha rovněž považuje ve Varšavě za nejdůležitější pamětní místo obětí Katyně (přestože jsou ve Varšavě i jiné katyňské pomníky). Když se podíváme pozorně, nalezneme mezi kříži i muslimský tatarský symbol, pětiramennou hvězdu, půlměsíc, židovský náhrobek a pár pravoslavných křížů. V běžném povědomí ale tato socha funguje jako vůz s kříži a je nazývána Golgotou východu. Představu o vzhledu tohoto pomníku dávají pohlednice, turistické průvodce, webové stránky a dětské obrázky.

Sochu tvoří rovněž dodatečná cedule s křížem, který se podobá nejvýznamnějšímu polskému vojenskému řádu – Virtuti Militari. Na tabulce najdeme nápis: „Padlým / zavražděným / na východě / obětem / sovětského / násilí / 7. IX. 1939 / Národ / 17. IX. 1995“. Návštěvníci pod cedulí zapalují svíce a doplňují její obsah náboženskými symboly např. kříži z květů nebo sochou Krista. Je to navázání na pro polský romantismus typický topos Polska jakožto Krista všech národů, který nese stále živý antisemitský náboj. Celý obraz doplňují dva pozdější balvany-obelisky. První byl postaven na počest návštěvy toho místa papežem Janem Pavlem II. (1999). Druhý symbolizuje fantasmatickou postavu Sibiřské matky (2011), která je přepracovaným romantickým toposem Matky Polky. Matka Polka je v polské kultuře matka, která rodí a vychovává své syny, aby obětovala jejich život na oltáři své vlasti.

Topografie sochy Padlých a zavražděným na východě je příkladem jak výměny, tak zakrývání. Pomník se nachází tam, kde se ulice Nalewki spojovala s Muranowským náměstím. Jedná se o pro židovskou Varšavu emblematická místa: o náměstí-ikonu a ulici-ikonu. Pojmenování tohoto místa jménem Sibiřské matky je příkladem výměny a přivlastnění [prostoru – pozn. překl.]. Během povstání ve varšavském ghettu patřilo Muranowské náměstí ke třem nejdůležitějším místům židovského odboje. Právě zde visely legendární „dvě vlajky“. Na tomto místě bojoval Židovský vojenský svaz (ŻZW) pod vedením Pawła Frenkla a Leona Rodala, tedy válečná organizace nepatřící k Židovské bojové organizaci Anielewicze. ŻZW byl vytvořen organizací Betar – mládežnickou částí sionistické a revizionistické strany Włodzimierze Żabotyńského. Vzhledem k opomenutí válečných dějin tohoto místa zde koncem prvního desetiletí dvacátého prvního století byla umístěna informační tabule. Chyběly však zmínky o tom, že vojáci ŻZW byli zabiti kvůli udání po tom, co přešli s ghetta na tzv. árijskou stranu. Kromě toho je tabulka vyrobena z průsvitného plexiskla a zakryta stromy, pročež není viditelná. Z formálního hlediska byly výměna a přivlastnění tohoto místa zrušeny. Prakticky nic se však nezměnilo v běžném společenském povědomí. Můžeme přemýšlet jen o tom, jak moc se dřívější vztah výměny změnil ve vztah zakrývání.

Autorem textu je dr. Elżebieta Janicka.

Překlad: Agnieszka Baran

Tekst Elżebiety Janickiej jest fragmentem artykułu pt. „Pamięć i tożsamość w przestrzeni dawnego getta warszawskiego”, który ukazał się w kwartalniku „Herito” (numer 3/2013, s. 66–81) wydawanym przez Międzynarodowe Centrum Kultury w Krakowie. Dziękujemy za zgodę na wykorzystanie tekstu.

Související
      Témata

  • 1939-1945
  • 1945-1989
  • Místa paměti
  • Po 1989
  • Různorodost
// there must be first row empty (first line is not executed at least Chrome 39) Mapa_Clear(window.markers); window.markers = []; window.mplaces = {}; window.polyline = null; window.countmarks = false; var markerindex = 0; marker = new google.maps.Marker({ position: new google.maps.LatLng(52.2536544, 20.9984796), map: mkc_map, title: 'Muranowské náměstí', animation: google.maps.Animation.DROP, icon: '/img/ico-point.png' }); google.maps.event.addListener(marker, 'click', function() {Mapa_SetPlace('muranow-axis');}); google.maps.event.addListener(marker, 'mouseover', function() { mkc_infowindow.setContent(this.title); mkc_infowindow.open(this.getMap(), this); }); markers[markerindex] = marker; mplaces['muranow-axis'] = markerindex++; // rescale Mapa_fitBounds(markers);