Ogród Saski — Saská zahrada
Když byla 27. května 1727 Saská zahrada otevřena pro veřejnost, hned se stala oblíbeným procházkovým místem obyvatel Varšavy[1]. V té době byla obklopená hrázděným zdivem a uvnitř bylo plotem ohrazené místo pro zahradu krále a královny. Jediným přístupným vchodem pro obyvatele Varšavy byla velká, železná brána, která vedla do zahrady od strany tržiště, které právě proto dostalo název Náměstí železné brany[2]. Během své téměř třísetleté historie byla zahrada mnohokrát přestavována, nejdůležitější přestavby se uskutečnily v letech 1816–1870. V té době bylo hrázděné zdivo nahrazeno litinovým plotem, vznikly také nové brány ze strany ulic Królewské, Żabié i Targowé. V té době vznikla také fontána navržená Henrykem Marconim, která se zachovala dodnes. Saská zahrada se rozvíjela, vznikla v ní dřevěná budova letního divadla, skleníky, jízdárna a také mnohé kavárny a další budovy, a tím se park stával stále populárnějším místem setkávání, zábav i politických manifestací[3].
Vzhled zahrady ovlivnili také mnozí zahradníci, kteří se o ni starali. Správa parku se usnadnila, když byla roku 1854 ustanovena Hospodářská správa městských zahrad. Obvykle mohl zahradník doplnit svoji mzdu ziskem z prodeje rostlin pěstovaných ve sklenících. Občas to ale mělo katastrofální vliv na estetiku místa[4]. Svévole zahradníků však byla v roce 1919 omezena zapsáním zahrady do rejstříku historických památek. V meziválečném období bylo výhodou tohoto místa také hřiště pro děti. Avšak park, otevřený od 6.00 do 23.00 v létě, a v zimě do 21.00 nebyl dostupný pro všechny obyvatele Varšavy. Židům v tradičních suknicích byl vstup zakázán. Proto většina židovských obyvatel hlavního města raději využívala blízkou zahradu Krasińských[5].
Autorem textu je dr. Zuzanna Kołodziejska.
Překlad: Agnieszka Baran