Praha
Zobrazit na mapě:
  • 1918-1939
  • 1939-1945
  • 1945-1989
  • Po 1989
minimalizovat/maximalizovatzrušit výběr

Témata

  • Migrace
  • Jazyk
  • Místa paměti
  • Různorodost

Ogród Saski - Saská zahrada

Ogród Saski - Saská zahrada

Ogród Saski — Saská zahrada

Když byla 27. května 1727 Saská zahrada otevřena pro veřejnost, hned se stala oblíbeným procházkovým místem obyvatel Varšavy[1]. V té době byla obklopená hrázděným zdivem a uvnitř bylo plotem ohrazené místo pro zahradu krále a královny. Jediným přístupným vchodem pro obyvatele Varšavy byla velká, železná brána, která vedla do zahrady od strany tržiště, které právě proto dostalo název Náměstí železné brany[2]. Během své téměř třísetleté historie byla zahrada mnohokrát přestavována, nejdůležitější přestavby se uskutečnily v letech 1816–1870. V té době bylo hrázděné zdivo nahrazeno litinovým plotem, vznikly také nové brány ze strany ulic Królewské, Żabié i Targowé. V té době vznikla také fontána navržená Henrykem Marconim, která se zachovala dodnes. Saská zahrada se rozvíjela, vznikla v ní dřevěná budova letního divadla, skleníky, jízdárna a také mnohé kavárny a další budovy, a tím se park stával stále populárnějším místem setkávání, zábav i politických manifestací[3].

Vzhled zahrady ovlivnili také mnozí zahradníci, kteří se o ni starali. Správa parku se usnadnila, když byla roku 1854 ustanovena Hospodářská správa městských zahrad. Obvykle mohl zahradník doplnit svoji mzdu ziskem z prodeje rostlin pěstovaných ve sklenících. Občas to ale mělo katastrofální vliv na estetiku místa[4]. Svévole zahradníků však byla v roce 1919 omezena zapsáním zahrady do rejstříku historických památek. V meziválečném období bylo výhodou tohoto místa také hřiště pro děti. Avšak park, otevřený od 6.00 do 23.00 v létě, a v zimě do 21.00 nebyl dostupný pro všechny obyvatele Varšavy. Židům v tradičních suknicích byl vstup zakázán. Proto většina židovských obyvatel hlavního města raději využívala blízkou zahradu Krasińských[5].

Autorem textu je dr. Zuzanna Kołodziejska.

Překlad: Agnieszka Baran

[1] Zofia Schuch-Nikiel vzpomínala, že Saská zahrada a Saské náměstí byly v meziválečném období navštěvovaným místem, kde „se stale něco dělo“, Zofia Schuch-Nikiel, [in:] Warszawa międzywojenna w pamięci jej mieszkańców, ed. Pałka, A. Szamruchiewicz, M. Szymańska-Szwąder, Varšava 2010, s. 8.
[2] Kraushar: Ogród Saski w Warszawie (1727–1927). Monografia historyczna poświęcona upamiętnieniu dwóchsetnej rocznicy oddania tegoż ogrodu do użytku publicznego, Varšava 1927, s. 5.
[3] Od té doby, co car Mikuláš I. nařídil postavení bronzového obelisku jako památníku sedmi polských důstojníků, kteří odmítli účast na Listopadovém povstání, část varšavských patriotů bojkotovala zahradu. Ibidem, s. 3.
[4]Ibidem, s. 3.
[5] Viz různé vzpomínky či novinářské texty např. Efraim Kaganowski: Warszawskie opowiadania, Varšava 1958.

Související
      Témata

  • 1918-1939
  • Místa paměti
  • Různorodost
// there must be first row empty (first line is not executed at least Chrome 39) Mapa_Clear(window.markers); window.markers = []; window.mplaces = {}; window.polyline = null; window.countmarks = false; var markerindex = 0; marker = new google.maps.Marker({ position: new google.maps.LatLng( 52.24054, 21.00854), map: mkc_map, title: 'Ogród Saski - Saská zahrada', animation: google.maps.Animation.DROP, icon: '/img/ico-point.png' }); google.maps.event.addListener(marker, 'click', function() {Mapa_SetPlace('ogrod-saski');}); google.maps.event.addListener(marker, 'mouseover', function() { mkc_infowindow.setContent(this.title); mkc_infowindow.open(this.getMap(), this); }); markers[markerindex] = marker; mplaces['ogrod-saski'] = markerindex++; // rescale Mapa_fitBounds(markers);