Stadion desetiletí

Stadion desetiletí vznikl v roce 1955 a byl zbourán v roce 2008. Na počátku své 63leté historie sloužil jako sportovní objekt, ale největší slávu mu přinesla až 90. léta. Objekt byl postaven jako fotbalový a atletický stadion. Během největších akcí se na tribuny vešlo dokonce 100 tisíc diváků. Na počátku byl stadion využíván k sportovním, kulturním a příležitostním akcím (např. dožínky), ale v polovině 80. let, když začala být údržba stadionu příliš drahá, začal objekt upadat.

Po politických změnách v roce 1989 byl objekt pronajat firmě Damis, a to pro obchodní účely. V horní časti stadionu a na okolních parkovištích vznikly maloobchodní stánky. Během následujících let se tržiště rozšířilo i na sousední terény, směrem k železničnímu nádraží PKP Stadion, tedy na tzv. Błonia.

V roce 1996 dostalo tržiště název Jarmark Evropa. Tento název velmi dobře vystihoval význam, jaký měl bazar v evropském měřítku. I velikost, které dosáhl, měla význam – u konce své existence mělo tržiště rozlohu 38 hektarů a patřilo k největším v Evropě. Podle odhadu Centrálního úřadu pro vyšetřování (CBŚ) z roku 2001 činil obrat na Stadionu desetiletí 12 miliard zlotých. Většina transakcí spadala do šedé ekonomiky, což dokládá porovnání odhadu CBŚ s oficiálními statistikami transakcí. Podle statistik obrat činil 500 milionů zlotých, tedy 24x méně!

Na počátku většinu obchodujících tvořili, kromě polských obchodníků, obyvatelé ze států bývalého SSSR. Potom se přidávali stále četnější Vietnamci. Poté, co se na tržišti usadily tyto dvě skupiny, začal stadion přitahovat imigranty z ostatních zemí, avšak ti nikdy nepřesáhli množství cizinců z dvou výše jmenovaných skupin. Během rozhovorů s cizinci jsem se dozvěděla, že pověst stadionu sahá do Německa, Ruska, a dokonce i Bangladéše či Vietnamu. Imigranti se dozvídali již ve své zemi o tržišti v Polsku, kde snadno najdou práci, kontakty a pořídí si doklady.

V následujících letech na tržišti převládala různá zboží, nicméně důležitou vlastností Jarmarku Evropa byla různorodost sortimentu. Na počátku většinu tvořily vojenské předměty – oblečení, zbraně, munice apod. Na bazaru se prodávala také padělaná DVD, a to ve velkém množství. Jarmark Evropa byl také známým místem prodeje levného oblečení. Bylo zde možné najít padělané „značkové“ oblečení a obuv a také padělaný alkohol a parfémy. Byly zde rovněž dostupné televize, rádia a domácí spotřebiče. Nabízely se veškeré druhy kradeného zboží, např. mobily nebo auta. V uličkách tržiště se snadno našla drobná elektronika, např. budíky, hodinky, timery, rádia apod. Zkušený zákazník zde dokázal koupit rybářský prut, kabelky i levnou kosmetiku. Zvláštností byla nabídka pro Vietnamce. Vietnamská komunita v Polsku se soustředila hlavně v okolí tohoto tržiště. V zákoutích bazaru se mohly najít obchody s typickými vietnamskými potravinami, s produkty dovezenými z Vietnamu, dále pak internetové kavárny, půjčovny vietnamských filmů, vietnamské bary a buddhistický chrám.

Projekt uzavření celé oblasti tržiště nebo jeho části způsobil v létě roku 2007 bouřlivé diskuze. Během posledních let před jeho uzavřením se neustále diskutovalo, rozhodovalo o termínu uzavření bazaru a o budoucnosti obchodníků, kteří zde pracovali. Tyto otázky vyvolávaly hodně emocí a působily kontroverze. Když se konečně uzavíraly jednotlivé časti tržiště, obchodníci aktivně kladli odpor, došlo dokonce na rvačky s členy bezpečnostní agentury, kteří se pokoušeli tržiště uzavřít.

Od října 2007, kdy byla zavřená první část Jarmarku Evropa (horní část), se postupně v následujících měsících uzavíraly další oblasti tržiště. Dne 6. září 2008 ministr sportu a cestovního ruchu oficiálně uzavřel Stadion desetiletí, proto, aby zde začaly stavební práce na novém Národním stadionu.