Ludwik Zamenhof

Ludwik Zamenhof (1859–1917) je známý především jako tvůrce esperanta – umělého mezinárodního jazyka. Jeho sen o sjednocení celého lidstva přesahoval však samotný projekt vytvoření společného komunikačního nástroje a zahrnoval rovněž univerzální náboženské a národní hodnoty. Zamenhof pocházel z rodiny rusifikovaných Židů a podobně jako mnoho ostatních židovských intelektuálů své doby se snažil vyrovnat s tzv. židovskou otázkou a najít její řešení. V tomhle procesu prošel cestu od angažovanosti do hnutí národního obrození Židů, protosionismu až k všeobecnějším projektům, které měly sloužit celému lidstvu.

Zamenhof se narodil v Białystoku, kde pozoroval vztahy mezi Poláky, Židy, Rusy a Němci. Došel k závěru, že hlavní příčinou nedorozumění a sporů mezi lidmi je jazyková bariéra. Ve svém rodném městě napsal ve věku 10 let drama Wieża Babel, czyli tragedia białostocka w pięciu aktach [Babylonská věž, aneb białystocká tragédie v pěti dějstvích – pozn. překl.]. Studoval v Moskvě, Varšavě a Vídni. Aktivně se účastnil důležitých událostí esperantského hnutí v celé Evropě. Právě Varšava se stala městem, ve kterém se krystalizovaly jeho největší projekty a ve kterém prožil větší část svého života. Zde se v roce 1887 oženil s Klarou Sibernik a díky finanční podpoře jejího otce vydal v ruštině a polštině brožuru „Język międzynarodowy“ [Mezinárodní jazyk – pozn. překl.]. Díky ní se proslavil jako „Doktor Esperanto“. Zde, v ulici Dziké pracoval na svých univerzálních projektech, ale měl také vlastní oční ordinaci, o čemž informuje inzerát v polsko-židovském týdeníku „Izraelita“. Zde rovněž zemřel. Projev na rozloučenou na jeho počest měl Samuel Poznański, rabín a kazatel Velké synagogy na Tłomackém: „Jednou nastane den, kdy celá polská země pochopí, jak velkou slávu přinesl její syn své vlasti…” Byl pohřben a jeho náhrobek se zelenou hvězdou – symbolem esperantského hnutí, můžete vidět na židovském hřbitově v ulici Okopowé.

Ulice Dziká, ve které bydlel Doktor Esperanto, obdržela v roce 1930 jeho jméno. V období druhé světové války se nacházela v oblasti ghetta. Zahlazení Židů tragickým způsobem ovlivnilo osudy rodiny Ludwika Zamenhofa a také ostatních židovských esperantistů. Mnoho z nich přišlo o život v ghettech a koncentračních táborech.